Střechy rodinných domů

Střecha je dvevěná stavební konstrukce, která chrání stavbu před povětrnostními vlivy (deštěm, sněhem, větrem a slunečním zářením apod.), odvádí vodu  a brání v jejím nahromaděním. Každá střecha má za úkol odvádět vodu z horní části stavby a bránit jejímu průniku a nahromadění, které by mohlo postupně konstrukci rodiného domu poškodit zatékáním nebo růstem dřevokazných hub a plísní.Střecha se skládá z nosné konstrukce (př. dřevěného krovu) a střešní krytiny. Střechy se rozdělují nejčasti na ploché střechy, šikmé a strmé střechy. Střechy lze také rozdělit dle dalšího hlediska na zateplené a nezateplené. Tvar a celkové provední střechy úzce souvisí na místních klimatických podmínkách.

V závisloti na typu prostoru, který střecha uzavírá, jsou na střechu kladeny různé požadavky. Střecha uzavírá různé typy vnitřních prostor např. střechy obytných rodiných domů, roubenek, průmyslových staveb aj. V tomto případě se jedná o střechu zateplenou. V druhém případě se jedná o prostor otevřený např. dřevěný přístřešek, střecha čekárny, střecha nástupiště, střeba krytého parkoviště aj. Jedná se tedy o střechy nezateplené.

Střechy lze rozdělit dle jejich tvaru, sklonu, počtu plášťů a funkce. Podle počtu plášťů se střechy dělí na: jednoplášťové střechy a víceplášťové střechy (většinou dvouplášťové střechy). Podle sklonu se střechy dělí na: ploché (sklom střešních rovin 0 - 5 °), střechy šikmé (sklon do 45°) a střechy strmé (sklon nad 45°). Pro šikmé a strmé střechy se používá souhrný název sklonité střechy.

Názvy hlavních částí sklonité střechy:

.

• Krov je nosná konstrukce střechy, nejčastěji složená z dřevěných nebo kovových nosníků.
• Hřeben (na obrázku vpravo růžově) je vodorovná průsečnice střešních ploch, od které střešní plochy sestupují.
• Nároží (zeleně) je sklonitá průsečnice, od níž střešní plochy sestupují.
• Úžlabí (žlutě) je sklonitá průsečnice, ke které střešní plochy sestupují.
• Štít (šedě) je sklonitý okraj střechy mezi hřebenem a okapem; též část svislé stěny pod tímto okrajem.
• Okap (modře) je nejnižší vodorovný okraj střešní plochy; nesprávně se tak označuje i žlab odvádějící ze střechy vodu.
• Valba (C) je sklonitá střešní plocha na kratší straně střechy, zabírá místo štítu.
• Polovalba (B) je sklonitá střešní plocha nad štítem.
• Vikýř (1-11) je krytý střešní výstupek se svislým oknem nebo toto okno samo.
• Střešní okno je okno vsazené do sklonité střešní roviny bez krytého výstupku

Nejběžnější typy sklonitých střech

Pultová střecha má jen jednu střešní rovinu s hřebenem a okapem a tři štíty (dva boční a hřebenový). Používá se především na stavby na hranici pozemku, na přístavky, na části činžovních domů přiléhající podélně k sousedním domům a v ekologické architektuře na tzv. aktivní solární domy.

Sedlová střecha je historicky nejběžnější typ střechy používaný v Česku; je velmi rozšířena v řadové zástavbě rodinných i bytových domů. Má dvě střešní roviny s přímočarým hřebenem, dvěma okapy a dvěma štíty. Variantami jsou střecha křížová a polokřížová (vznikají pronikem  dvou sedlových střech se stejnou výškou hřebene), používané na stavbách složitějšího půdorysu. 

 Valbová střecha se od sedlové liší tím, že má na obou koncích místo štítů šikmé střešní roviny čili valby. Pokud jsou okapy těchto rovin ve stejné výšce jako okapy sedlové střechy, je to střecha valbová, pokud jsou výš, nazývá se taková střecha polovalbová. Obojí se používá u volně stojících budov obdélného půdorysu. Podobně jako sedlová může se valbami doplnit i mansardová střecha.

Mansardová střecha je variantou střechy sedlové; každá její polovina mezi hřebenem a okapem se skládá ze dvou střešních rovin odlišného sklonu. V současné době je rozšířena tzv. falešná                    mansardová střecha: jedná se o střechu sedlovou, kterou doplňuje mansardový obklad na svislé stěně horního podlaží.

Stanová střecha (někdy též jehlanová) má zpravidla čtyři střešní roviny, které se sbíhají do středového vrcholu a tvoří tak čtyř- nebo i víceboký jehlan. Používá se na samostatně stojících budovách přibližně čtvercového půdorysu.

Pilová nebo také šedová střecha vzniká opakováním střech pultových nebo asymetrických sedlových; používala se historicky na rozlehlých továrních halách, dílnách apod.; svislé části střechy zároveň často sloužily jako světlíky. V současnosti se dává přednost střechám z       předpjatých či lepených konstrukcí.